<h2>Pozitivní ladění</h2>

Masturbace i milování významně přispívá k pozitivnímu ladění vašeho vnímání světa. Přijímá-li člověk svoji sexualitu, tedy je v souladu s tím, že je sexuální bytostí, je také mnohem víc v harmonii a psychické pohodě. Sexualita je základní lidská potřeba, pudová záležitost. Je tedy velmi důležité, cítit v této oblasti naplnění. Jak jste na tom?

<h2>Rychlé vzrušení a rychlé uspokojení je trendy</h2>

Při milování, či masturbaci, věnujeme dnes většinu své pozornosti intimním partiím. Kam se ale poděl celý zbytek těla? Ta spousta erotogenních zón? To dobrodružství jejich objevování? Zkrátili jsme milostnou předehru, omezili nebo úplně vynechali líbání, zrychlili jsme z pomalého, dlouhého a hlubokého prožívání slasti na rychlé a krátké uspokojení, vypuštění páry.

<h2>Muži a ženy jsou dva různé živočišné druhy</h2>

Ve východních zemích každý ví, že lidské tělo je poháněno základní životní silou. A ta je velmi úzce spojena se sexualitou. Sexuální energie, nebo chcete-li, životní sexuální síla, sídlí v pánevním dnu. Někdy podřimuje, někdy nekontrolovatelně proudí.

Podřimuje častěji u žen. Ženy jsou pak více unavené, nemají chuť na sex, mají výkyvy nálad nebo náhlé pocity prázdnoty.

Nekontrolovatelně proudí častěji u mužů. Puzení a sexuální myšlenky jsou všudypřítomné, mohou být obtěžující a vtíravé, atakovat v přemrštěné míře profesní i osobní život. Takoví muži pak daleko víc, než na práci, myslí na to, co by dělali se svou kolegyní, hodiny sledují porno a na partnerku mají přehnané nároky.

<h2>Kultivujte ji</h2>

Kultivovaná sexuální síla je v harmonii. Proudí plynule a zdravě. Ovlivňuje výrazně a pozitivně chuť do života, náladu i sexappeal. Je životodárná. Dokáže stvořit nový život.

<h2>Uvědomte si svůj zdroj</h2>

Představte si, že máte v podbřišku ohromný zdroj energie. Když jste vzrušení, neusnete. Když jste zamilovaní, můžete skály lámat. Máte pocit, že létáte metr nad zemí, potíže se jeví jako maličkosti, jste akční, máte „růžové brýle“.

Chcete-li se takto cítit stále, uvědomujte si svůj zdroj.

<h2>Pomůže vám dech</h2>

Při milování zastavte a zhluboka se nadechněte. S nádechem nabírejte energii z podbřišku a rozvádějte ji do celého těla. Vizualizujte si, jak obrovské množství energie proudí a naplňuje vaše srdce, vaši hlavu, vaše ruce, celé tělo. Vydechněte otevřenými ústy. Totéž můžete praktikovat i při masturbaci.

Vaše prožívání se zintenzivní. Vaše tělo bude citlivější a vzrušení bude rozprostřeno nejen v intimních partiích, ale v celém vašem těle. Orgasmus bude hlubší a jeho doznívání delší.

Místo obvyklé ztráty energie a chuti na spánek budete po vyvrcholení nabití, akční, uvolnění a vysmátí.

<blockquote>
Rozváděním sexuální síly budou vaše prožitky barevnější. A vy se díky tomu budete cítit šťastnější, spokojenější a naplnění.
</blockquote>

Základní životní sexuální síla. Nevěříte? Vyzkoušejte si.

Základní životní sexuální síla: Věříte v ní?

Ideální vztah? Neexistuje! Nikdo přeci není dokonalý. Jak by tedy mohl být někde dokonalý partner pro mě?! „Buď rád/a za toho /tu , kterého/kterou máš vedle sebe!“

Také slýcháte tyto věty, názory ze strany svého okolí, příbuzných, přátel, či kolegů?

Možná máte ve svém okolí páry, o kterých jste přesvědčeni, že mají překrásný vztah, plný pochopení, porozumění, respektu, tolerance a lásky. Páry, o nichž si myslíte, že mají plnohodnotný vztah. Jak je to možné? Proč někdo má štěstí na lásku a jiný ne? Znají snad recept na šťastný vztah, nebo „jen“ měli štěstí?

Ať se nám to líbí, nebo ne, většina z nás má naopak kolem sebe páry, kde se především ukazují problémy, konflikty, nedorozumění, mnohdy i manipulace, zkrátka, kde je vše, jen ne respekt, úcta, tolerance, harmonie a láska.

Jen podle evropského statistického úřadu Eurostat má Česká republika nejvyšší rozvodovost v EU – rozpadá se tu 48 % manželství. Ještě pár let a v naší matičce vlasti bude více rozvodů než uzavřených sňatků.

Nabízí se tedy otázka, zda opravdu existuje skutečně plnohodnotný partnerský vztah. A pokud ano, co je tím faktorem, který umožňuje udržet vztah harmonickým a plnohodnotným a především trvalým?

Nesčetné výzkumy se proto zaměřují na otázku, co je hlavním důvodem soudržnosti partnerských vztahů, či manželství? Co je tím faktorem, který určuje, zda je vztah pevný, či nikoli?

V rámci jedné dlouholeté studie, byly oslovovány stejné páry různých věkových skupin a to v pravidelných časových odstupech. Dostávali vždy stejné otázky: „Co je pro vás ve vztahu tím nejdůležitějším a co vaši lásku utužuje a posiluje?“

A výsledky? Sami posuďte. Vypisuji zde prvních 12 hodnot, které byly vyhodnoceny a to v pořadí od hodnoty nejdůležitější (tedy od vítěze):

<h3>1. Tolerance a pochopení</h3>

Pro trvalý vztah je klíčové přijímat partnera takového, jaký je, jeho klady i nedostatky, vzájemně si projevovat respekt, být k sobě ohleduplní.

(Ruku na srdce: na co se u svého partnera zaměřujete víc? Na jeho silné, či slabé stránky?)

<h3>2. Důvěra a otevřenost</h3>

Partneři za svůj vztah přijímají zodpovědnost, a proto k němu také tak přistupují. Vzájemně si odpouštějí a zároveň spolu jednají čestně a otevřeně. Za získanou důvěru přebírají zodpovědnost a s jako takovou pak nakládají.

<h3>3. Láska</h3>

I po letech společného soužití páry popisují vztah jako naplněný pozitivními pocity lásky a náklonnosti. Vzájemná inspirace pak do vztahu vnáší nové podněty.

<h3>4. Řešení konfliktů a komunikace</h3>

Komunikace je všeobecně základem pevného vztahu. Řešení problémů, konfliktů je pak výsledkem kvalitní komunikace. Pokud páry spolu hodně hovoří, vzájemně si naslouchají, dokazují si tak, že se o sebe navzájem stále zajímají.

<h3>5. Společné oblasti života</h3>

Společné zájmy, koníčky, večery, akce či profesní projekty.

<h3>6. Podpora a solidarita</h3>

V každém vztahu je důležité společně překonávat věci dobré i špatné. Bez podpory druhého, jeho silné důvěry pak ztrácí jeden z partnerů pevnou půdu pod nohama. Pokud stojí partner při nás, je pak jedno, s jak složitým problémem se právě potýkáme.

<h3>7. Děti, vnoučata</h3>

Rodina je pro nás velmi silným pojítkem. Je zdrojem radosti, štěstí.

<h3>8. Osobní rozvoj ve vztahu</h3>

Je velmi důležité trávit spolu čas a podporovat se v osobním rozvoji, pracovat tak na profesním, osobním i duchovním růstu. Tím dosáhneme i růstu v partnerském vztahu.

<h3>9. Věrnost</h3>

Pokud je pro oba partnery věrnost důležitá, pak je i jedním z klíčů k budování vzájemné důvěry.

<h3>10. Finance a majetek</h3>

Pokud je vztah založen na materiálním a majetkovém životě, například spolu pár založil rodinný podnik, pak i tento faktor je velmi důležitý a představuje ohromnou základnu pro dlouhotrvající vztah.

<h3>11. Stejné hodnoty</h3>

Všimli jste si, že ve chvíli, kdy si uvědomíte, nakolik se vaše vzájemné <a href="https://tools.yeahcoach.com/cs/zivotni-hodnoty/" target="_blank">hodnoty</a> liší, bere vztah jako takový velice rychle za své? Jak budovat vztah, ve kterém jsou příliš rozdílné hodnoty, například v otázce výchovy dětí, důvěry, solidarity, jistoty? Proto i hodnoty jsou jedním z nejdůležitějších faktorů k trvalému vztahu.

(Je třeba si však uvědomit, že stejně jako my, se mění i naše hodnoty. A je to tak v pořádku. Na základě našich nových prožitků, zkušeností je naprosto v pořádku, že se mění i náš úhel pohledu, stejně tak naše přesvědčení a hodnoty.)

<h3>12. Sex</h3>

Je to s podivem, že tento faktor se dostal až na 12. příčku, ačkoli na počátku vztahu je právě tento faktor jedním z nejdůležitějších. S léty pak ustupuje do pozadí a na první příčky se dostávají faktory jako důvěra, tolerance, láska…

Nyní si ještě jednou přečtěte samotné jednotlivé body (faktory). Pokud se nad nimi zamyslíme, uvědomíme si, jak hluboká pravda je v nich skryta. Přirozeně, pro každého z nás v tomto okamžiku je pořadí jiné a důvodem je především to, v jaké fázi se náš vztah nachází: Jste na samotném počátku ve stadiu zamilovanosti? Nebo právě ve stavu „procitnutí“, či už máme za sebou i desítky let?

Některé faktory v současné době prožíváme, jiné bychom prožívat chtěli, u jiných doslova toužíme po tom je ve svém životě mít. 
&nbsp;

<h3>Vy sami si nyní odpovězte na následující otázky</h3>

<ul>
	<li>Jak má vypadat můj partnerský vztah?</li>
	<li>Jaké faktory (výše uvedené body) jsou pro mě důležité, abych v tomto vztahu chtěl/a zůstat?</li>
	<li>Které z těchto faktorů jsou pro mě nejdůležitější a proč? A které z těchto bodů právě prožívám?</li>
</ul>

 
Odpovědí na tyto otázky se nám mnohdy odhalí důvody, proč naše vztahy stále troskotají. Můžeme se tak dozvědět, co našemu vztahu chybí a na čem bychom my sami mohli zapracovat, aby současný či budoucí vztah byl tím vztahem, po kterém toužíme. 
&nbsp;

<blockquote>
„Seznámit se je začátek, zůstat spolu je pokrok, spolupracovat je úspěch.“

Henry Ford
</blockquote>

&nbsp;

Trvalý vztah: realita, či zbožné přání?

<h2>Máme opravdu sůl nad zlato?</h2>

Troufám si tvrdit, že ani náhodou. Samozřejmě platí, že bez soli by to nebylo ono a naše tělo ji skutečně potřebuje. Ale upřímně, kdyby sůl byla zlato, opravdu byste ji sypali všude a v kvantech?

Vědci spočítali, že lidské tělo potřebuje denně jen asi 6 g soli. Což je asi takové množství, které se vejde na jednu malou lžičku. Teď si asi říkáte, že vás se to netýká, že lžičku soli nespotřebujete. Jenže ouha!

Většina populace konzumuje soli každý den mnohonásobně více. Tohle množství je totiž včetně veškeré soli, kterou přijímáme už ve zpracovaných potravinách. Např. i chleba nebo pečivo obsahují sůl, dokonce i sladké pečivo. Nevěříte? Tak se při nákupu čehokoliv podívejte pořádně na etiketu. Pokud tam najdete NaCl (což je kuchyňská sůl, jinak chlorid sodný) nebo NA (což je sodík), je to jasné. A spočítejte si, kolik přijmete soli ve skutečnosti. Pro snadnější představu – 6 g soli je asi 2,4 g sodíku.

Pro zajímavost přikládám tabulku několika běžných potravin a množství sodíku v&nbsp;nich obsaženém.

<table border="1" style="width:75%">
	<tbody>
		<tr>
			<td>Potravina 100g</td>
			<td>Množství 
			sodíku v&nbsp;mg</td>
			<td>Přibližné 
			množství soli v&nbsp;g</td>
			<td>Potravina 100g</td>
			<td>Množství 
			sodíku v&nbsp;mg</td>
			<td>Přibližné 
			množství soli v&nbsp;g</td>
		</tr>
		<tr>
			<td>sýr Eidam</td>
			<td>900</td>
			<td>2,25</td>
			<td>fazole</td>
			<td>2</td>
			<td>0,01</td>
		</tr>
		<tr>
			<td>celozrnný chléb</td>
			<td>380</td>
			<td>0,95</td>
			<td>hrách</td>
			<td>25</td>
			<td>0,06</td>
		</tr>
		<tr>
			<td>cornflakes</td>
			<td>910</td>
			<td>2,28</td>
			<td>papriky</td>
			<td>5</td>
			<td>0,01</td>
		</tr>
		<tr>
			<td>párky</td>
			<td>950</td>
			<td>2,38</td>
			<td>špenát</td>
			<td>65</td>
			<td>0,16</td>
		</tr>
		<tr>
			<td>šunka</td>
			<td>960</td>
			<td>2,40</td>
			<td>meruňky</td>
			<td>2</td>
			<td>0,01</td>
		</tr>
		<tr>
			<td>hovězí maso</td>
			<td>75</td>
			<td>0,19</td>
			<td>banány</td>
			<td>1</td>
			<td>0,00</td>
		</tr>
		<tr>
			<td>rostlinné máslo</td>
			<td>100</td>
			<td>0,25</td>
			<td>brambory</td>
			<td>5</td>
			<td>0,01</td>
		</tr>
		<tr>
			<td>slaneček</td>
			<td>5930</td>
			<td>14,83</td>
			<td>jablka</td>
			<td>3</td>
			<td>0,01</td>
		</tr>
	</tbody>
</table>

Solíme proto, abychom zvýraznili chuť jídla. Ale chuť se dá zvýraznit i jinými a podstatně zdravějšími ingrediencemi. Např. zelenými a sušenými bylinkami. Nebo různým kořením. Možná to nevíte, ale například výtažek z&nbsp;černého pepře je významnou součástí mnoha potravinových i výživových doplňků. Stejně tak například chilli papričky. A jistě se mnou budete souhlasit, že to už je řádné zvýraznění chuti.

Stejně tak nám poslouží hořčice, nebo křen. Na rozdíl od kečupů (a to i těch značkových), obsahují hořčice i křen daleko méně látek, které organizmus zatěžují.

Ti z&nbsp;vás, kteří vaří, si jistě všimli, že při přípravě masa nebo omáčky se někdy stane, že se sůl takzvaně „rozleží“. Jídlo zprvu chutná normálně, ale po nějakém čase, nebo po přihřátí, je pokrm více slaný. To je proto, že když maso předem osolíte, sůl se dostane při úpravě dovnitř. Když pak ochutíte šťávu nebo omáčku, chutná normálně. Po nějaké době se ale sůl z&nbsp;masa uvolní a způsobí, že pokrm začne být více slaný. Šetřete proto solí, jako by to bylo skutečně zlato. Dosolit jídlo až nakonec je snadné, přesolené jídlo se ale spravuje dost těžko. A i když slanou chuť „stáhnete“ třeba syrovým bramborem, skutečné množství soli zůstane stejné.

<h2>Jak účinně omezit konzumaci soli a přitom jíst chutně</h2>

<ol>
	<li>Přestaňte kupovat polotovary a co nejvíce vařte. Jakékoli jednoduché, doma vařené jídlo je lepší než polotovar.</li>
	<li>V&nbsp;syrovém stavu maso okořeňte, ale nesolte. Při přípravě minutek solte maso až hotové, těsně přes podáváním. Pokud připravujete maso dušením, vařením, nebo pečením, nejdříve maso opečte, nebo jinak tepelně upravte a solte až poté, co se maso takzvaně „zatáhne“. Omáčky a masové šťávy solte až těsně před podáváním.</li>
	<li>Přestaňte přisolovat a místo toho používejte bylinky, koření nebo houby. Na slané chuti se totiž stáváme závislí a naše chuťové buňky se otupují. Solíme pak stále více. Když nahradíte slanou chuť jinou, výraznou chutí, chuťové buňky pookřejí a navíc dostanete do těla mnoho dalších, prospěšných látek. Doporučuji používat všechny zelené bylinky (čerstvé i sušené), hodně koření a houby. Do dresinků a zálivek používejte obyčejnou hořčici, chuťově nahrazuje sůl. Závislost na soli lze odbourat. Trvá to tak 1 až 2 měsíce, ale dodržíte-li výše uvedená doporučení, začne vám všechno víc chutnat i při omezeném příjmu volné soli.</li>
	<li>Omezte pití minerálních vod, většina z&nbsp;nich má vysoký obsah sodíku (viz etiketa). Pokud už bez nich nemůžete být, pijte je jen příležitostně a střídejte je.</li>
	<li>Jezte denně čerstvé ovoce a zeleninu (nejlépe v&nbsp;poměru 1-2 díly ovoce a 3-5 dílů zeleniny). Celkové doporučené množství je od 0,5 kg až do 1 kg denně.</li>
</ol>

Uvedené rady platí pro nás všechny. Pokud už máte nějaké zdravotní problémy jako například vysoký krevní tlak, zvýšený cukr v&nbsp;krvi nebo problémy se srdcem, platí pro vás tato doporučení dvojnásob.

Bez soli to sice nejde, ale všeho moc škodí!

&nbsp;

Je sůl opravdu nad zlato?

Žena, která bojovala s&nbsp;velkou nadváhou kvůli zdravotním problémům, měla před svatbou. Bylo obtížné pro ni najít svatební salón, kde by měli šaty v&nbsp;odpovídající velikosti. Po dlouhém hledání takový salón nakonec našla.&nbsp;

Během zkoušení vybraných šatů vešly do obchodu další zákaznice. Matka s&nbsp;dcerou, která si šla vybrat šaty pro svůj&nbsp;svatební den. To by bylo v pohodě, kdyby ovšem mezi sebou nevedly následující rozhovor.

Dcera: „Nemohu uvěřit, jak někdo jako ona může mít vůbec svatbu! Vždyť váží snad 150 kg."

Matka: „Nevěděla jsem, že i velryby se mohou vdávat!“

Žena, která si právě zkoušela své šaty, rozhovor zaslechla a velmi ji to ranilo. Začala si svlékat šaty a chtěla odejít z&nbsp;obchodu. Majitel, který pomáhal ženě šaty vybírat, ji zastavil a přistoupil k&nbsp;matce s&nbsp;dcerou.

Majitel říká směrem k dceři: „Já zas nemohu uvěřit, jak si vůbec můžete myslet, že byste si tady mohly něco koupit.“ 

Dcera: „Tak tomu klidně věřte, protože jsme právě přišly pro objednané šaty! Všechno už je zaplaceno.“ 

Majitel: „Takže vaši objednávku jsme už vyřídili? Na jaké jméno, prosím?“ 

Matka: „Na jméno ….“

Majitel: „Dobře, počkejte, prosím.“ 

Majitel šel ke stolu, našel papíry a pak je matce podal, aby je podepsala.

Matka: „A co to podepisuji?“ 

Majitel: „Právě jste podepsala storno vašeho nákupu a vrácení peněz. Najděte si jiný svatební salon. Peníze obdržíte bankovním převodem do několika pracovních dní."

Nyní opusťte tento obchod. Nedovolím, aby se někdy nějaká budoucí nevěsta cítila v tomto salonu méněcenná kvůli své hmotnosti. Obě dvě si zřejmě myslíte, že jste lepší než&nbsp;všechny ženy, ale my o klientky jako vy nemáme zájem.“ 

<hr />
Pokud jsi&nbsp;laskavým a statečným&nbsp;člověkem, kterým byl bezesporu i majitel svatebního salonu tohoto příběhu, přidej se k nám, protože "<a href="https://www.yeahcoach.com/cs/napoveda/proc-yeahcoach-v-1-minute/" target="_blank">Společně jsme navždy silnější</a>"&nbsp;&nbsp;

Obézní nevěsta | příběh

Odpověď si uvedeme v pouhých dvou kategoriích, přičemž v každé z nich budou jen tři body.

Nejprve se podívejme na dvě základní kategorie, které nás vedou k tomu, že něco chceme dělat – nebo to dělat nechceme:

<ol>
	<li>Přímá motivace.</li>
	<li>Nepřímá motivace.</li>
</ol>

Následně si obě tyto kategorie rozebereme ve třech bodech.

<h2>1. Přímá motivace</h2>

<h3>1.1 Přímo nás motivuje: Hra</h3>

Hra je jedním z nejmocnějších činitelů přímé motivace. Všichni si totiž rádi hrajeme. U dětí to nemusíme ani vysvětlovat. Ale uveďme si pár příkladů z oblasti dospělých.

<ul>
	<li>Jste vegetarián, protože milujete zeleninu. Proto také máte vegetariánskou restauraci. Příprava vegetariánských pokrmů je pro vás příjemnou hrou.</li>
	<li>Rádi malujete, kreslíte, navrhujete. Pokud pracujete v oblasti grafiky, designu atd., je vaše práce pro vás patrně zároveň hrou. Je pro vás skvělou přímou motivací.</li>
	<li>Jste přirozený vůdce. Od malička jste vedl partu, měl jste hlavní slovo ve třídě. Vedení druhých lidí zvládáte hravě a oni to od vás tak berou.</li>
	<li>Rádi vymýšlíte systém, postupy, programy. Pokud jste návrhář, designér či programátor, je vaše práce pro vás opět patrně zároveň hrou.</li>
</ul>

Touha „hrát si“ nás vede k tomu, že máme různé koníčky. Hru si můžeme nalézt v nejrůznějších činnostech. Držíte-li dietu, může pro vás být třeba nádhernou hrou, když hledáte recepty na zajímavé dietní pokrmy. Ke hře patří zvídavost, chuť experimentovat, učit se a přizpůsobovat se. Hrát si chceme všichni, zcela instinktivně.

Proto se nejlépe učí ti, které učení baví. Prostě učení považují za hru!

Proto se nejrychleji a nejlépe určitou činnost naučí ti, které taková činnost baví.

<blockquote>
„Je-li pro vás vaše práce z větší či alespoň menší části hrou, máte velkou výhodu!"
</blockquote>

POZOR: Nezaměňujme hru při práci za hraní stolního tenisu ve firemní společenské místnosti!

<h3>1.2 Přímo nás motivuje: Účel, výsledek</h3>

V tomto případě vykonáváte určitou činnost proto, že si ceníte výsledku takové činnosti (ale nemusíte si nutně užívat samotnou tuto činnost). Jde vám tedy o výsledek, záměr, <a href="https://www.yeahcoach.com/cs/nastroje-uspechu/kompas-cile-go-tos.htm" target="_blank">cíl</a>, účel, účelnost.

<ul>
	<li>Motivací zdravotní sestry je v tomto případě <a href="https://www.yeahcoach.com/cs/sila-komunity/prehled-ov-poc.htm" target="_blank">pomáhat</a> pacientům k uzdravení.</li>
	<li>Přihlásili jste se na fakultu kulturních studií, protože věříte, že vaše znalosti pomohou ostatním.</li>
	<li>Dietní jídla si připravujete především proto, že si ceníte svého zdraví.</li>
</ul>

<blockquote>
„Do vaší práce vás žene zaměření na výsledek. Vaše práce bude mít někde kladný dopad. A to je pro vás důležité."
</blockquote>

Pokud svou práci děláte především proto, že vám jde o výsledek, jste k ní motivováni velmi silně – ale většinou méně, než když svou práci berete zároveň jako hru.

<h3>1.3 Přímo nás motivuje: Potenciál</h3>

Máte-li při své práci především na mysli její potenciál (tedy nikoli přímý dopad své práce), děláte ji proto, že časem povede k něčemu, co považujete za důležité.

<ul>
	<li>Určitou dietu v takovém případě držíte například proto, abyste zhubli do nějakých šatů nebo abyste měli větší výkonnost v určitém sportu.</li>
	<li>Pokud vedení vaší firmy mluví o tom, že po splnění určitých kroků přijdou ve vaší firmě lepší časy, snaží se používat právě sílu potenciálu.</li>
</ul>

Takže tři přímé činitele motivace jsou:

<ol>
	<li>Hra.</li>
	<li>Účel, výsledek.</li>
	<li>Potenciál.</li>
</ol>

Tyto činitele jsou přímé, protože jsou přímo spojeny s danou činností či prací. Proto také vedou k nejvyšší pracovní výkonnosti.

<blockquote>
„Pokud tedy děláte svou práci, protože v ní vidíte hru, účelnost a potenciál, určitě svou práci děláte velmi rádi."
</blockquote>

Pokud vaše firma buduje firemní kulturu tak, že lidé zde ve své práci vidí hru, účelnost a potenciál, taková firma si tím od svých pracovníků dlouhodobě zajišťuje velmi vysoké pracovní nasazení.

<h2>2. Nepřímá motivace</h2>

Zde jsou lidé k práci motivováni něčím, co přímo nesouvisí s danou prací. Tím se pracovní nasazení ovšem snižuje.

<h3>2.1 Nepřímo nás motivuje: Emoční tlak</h3>

V případě emočního tlaku jste k práci vedeni svými pocity obav, viny, zahanbení atd. Kde se tyto emoce berou? Tyto emoce souvisí:

<ul>
	<li>S vaším <a href="https://www.yeahcoach.com/cs/nastroje-uspechu/kompas-kdo-jsem-pe-tos.htm" target="_blank">náhledem na sebe sama.</a></li>
	<li>S tím, jak vás posuzují druzí.</li>
	<li>S tím, do jaké míry se s takovým posuzováním ztotožňujete.</li>
</ul>

K práci tedy nejste motivováni přímo samotnou prací. Jak taková motivace pak v praxi vypadá?

<ul>
	<li>Cvičíte na klavír, abyste nezklamali rodiče.</li>
	<li>Ve své práci setrváváte, protože vám dává určité postavení nebo prestiž.</li>
	<li>Držíte dietu, protože se stydíte za svůj vzhled.</li>
</ul>

Není si třeba zdůrazňovat následující skutečnost:

<blockquote>
„Práce vykonávaná na základě emočního tlaku bude vždy výrazně slabší, než pokud považujete svou práci za hru."
</blockquote>

<h3>2.2 Nepřímo nás motivuje: Ekonomický tlak</h3>

V případě ekonomického tlaku jste k práci vedeni prostě proto, že potřebujete peníze nebo určitou odměnu nebo se případně chcete vyhnout určitému postihu. Taková motivace vlastně s vaší prací nijak nesouvisí. V takovém případě je vaším cílem:

<ul>
	<li>V práci se nějak udržet.</li>
	<li>Dostat se na vyšší platovou pozici.</li>
	<li>Vyhnout se kritice ze strany svého nadřízeného.</li>
	<li>Vyhnout se vyhození z práce.</li>
</ul>

Motivace v podobě ekonomického tlaku se vyskytuje i mimo zaměstnání. Na základě tohoto tlaku jednáte, pokud se cítíte být k něčemu přinuceni. V takovém případě se jedná o psychoekonomický tlak.

U ekonomického tlaku se ale nejedná pouze o množství peněz. V takovém případě by totiž museli být pod tímto tlakem nejvíce lidé s nejmenším platem. Kupodivu to tak není. Výše příjmu a ekonomický tlak spolu nutně nemusí nijak souviset. V nevyhovující práci totiž kvůli ekonomickému tlaku zůstávají i lidé ve všech příjmových skupinách.

Je tedy důležité si uvědomit:

<blockquote>
„Člověk nepodléhá ekonomickému tlaku jen kvůli penězům."
</blockquote>

Za určitých okolností jsou peníze rozhodující, v jiných situacích to tak není. Ekonomickému tlaku jsme podlehli, pokud jsme k práci motivováni vidinou odměny nebo hrozbou postihu.

<h3>2.3 Nepřímo nás motivuje: Setrvačnost</h3>

Nejhorší je, pokud svou práci děláte jen ze setrvačnosti. Vůči takové práci jste apatičtí, neteční. U takové práce prostě žádnou motivaci nemáte.

Nedokážete říci, proč ji děláte. Děláte ji, protože jste ji dělali včera. A včera jste ji dělali, protože jste ji dělali minulý týden.

<blockquote>
„Práce vykonávaná ze setrvačnosti vede k té nejhorší možné pracovní výkonnosti. 
A také vede k nejnižšímu možnému pocitu uspokojení z vykonané práce."
</blockquote>

<h2>Co s tím?</h2>

Podívejme se napřed na jednoduchý souhrn toho, co jsme si právě ukázali.

1. Přímá motivace:

<ol>
	<li>Hra.</li>
	<li>Účel, výsledek.</li>
	<li>Potenciál.</li>
</ol>

2. Nepřímá motivace:

<ol>
	<li>Emoční tlak.</li>
	<li>Ekonomický či psychoekonomický tlak.</li>
	<li>Setrvačnost.</li>
</ol>

Nyní s ohledem na tyto body uvažujte například o následujících otázkách:

<ul>
	<li>Jaká je moje práce? – Co mě k ní motivuje?</li>
	<li>V jakém vztahu žiji? – Co mě k němu motivuje?</li>
	<li>Na co se chtějí v životě zaměřovat naše děti? – Co je motivuje?</li>
	<li>Proč dělám to, co dělám? – Co mě k tomu motivuje?</li>
</ul>

Jedná se jen o několik jednoduchých bodů. Ale určitě pro ně najdete dlouhodobé uplatnění v celé řadě dalších oblastí svého života.

<blockquote>
"Dejte si za cíl pohybovat se ve svém životě stále více v oblasti přímé motivace. 
Dejte si za cíl žít stále více v oblasti, kde jste ke své činnosti motivováni přímo."
</blockquote>

Všímejte si, kam vás to bude postupně posouvat.

Mnoho úspěchů!

&nbsp;

Doporučujeme ti přidat si do <a href="https://www.yeahcoach.com/cs/nastroje-uspechu/kompas-cile-go-tos.htm" target="_blank">Nástrojů úspěchu cíle</a>, které autor zmiňuje výše. Pomůže ti to ke spokojenosti nejen v pracovním životě.

&nbsp;

Proč vlastně pracujete?

Film s dílny muže, který si říká OMELETO, poukazuje na rozdílné životní hodnoty zdravého mladého muže bez domova&nbsp;a&nbsp;hluchoněmého&nbsp;člověka, který se tak trochu ztratil. Nečekej pohádkový epický příběh. Je to reálný příběh dnešního světa. Zdánlivě je obyčejný, ale pokud ho pochopíš, může být kouzelný, uklidňující, poučný, tichý...&nbsp;Film z temných ulic velkoměsta...

<blockquote>
"Někdy má&nbsp;člověk víc než si myslí. Jen si to neuvědomuje. Sláva a gratulace těm, kteří to chápou."&nbsp;
</blockquote>

Pokud si povedeš <a href="https://www.yeahcoach.com/cs/nastroje/kompas?s=3" target="_blank">deník vděčnosti</a>, čeká tě nádherný a bohatý život bez ohledu na to, kde budeš bydlet a kolik pěněz budeš mít na bankovním kontě. S deníkem vděčnosti už to není důležité. S deníkem vděčnosti budeš mít spíše více peněz než méně. Tak to prostě je.&nbsp;

&nbsp;

<blockquote>
TOGETHER STRONGER FOREVER
</blockquote>

&nbsp;

Kluk bez domova a hluchoněmý muž | příběh

<h2>Neznalost neomlouvá</h2>

Možná mne omlouvá skutečnost, že chci celý název rozebrat do „morku“ kostí, ale celý tento nadpis je lež, jako věž! Ten, kdo užil slogan do reklamy, je buď méně chápavý jedinec, nebo až příliš velký chytrák a lež je jeho chlebem. Mým cílem však není soudit tvůrce reklam a dokazovat, zda se jedná o klam či pravdu.

Rád bych čtenáři předvedl, že žijeme v neustálé lži, kterou jsme převzali za pravdu, a vše je tak složité, že lžeme i sami sobě, aniž bychom si to uvědomili. V náš neprospěch hovoří fakt, že zákony Vesmíru jsou nestranné a podlehneme-li této i jakékoliv jiné lži, zaručeně se nám vrátí opět lež a dle zákonu příčiny a následku máme docela chmurné vyhlídky, neboť:

<blockquote>
Neznalost univerzálních zákonů nikoho neomlouvá.
</blockquote>

<h2>Mnoho za málo?</h2>

Náš život je opravdu rozmanitý a systém, který nás naučil podlehnout iluzi nedostatku, probudil v každém pudy lovce, ovšem s tím rozdílem, že lovec si velmi dobře uvědomuje, že se mnohdy může stát kořistí. Naproti tomu my žijeme v utkvělé představě, že nám se nic stát nemůže.

To je opět lež jako věž! Uvěřili jsme vlastnímu egu, že když „lovíme,“ jsme nezasažitelní a můžeme si tím pádem dovolit cokoliv. Chceme dostat mnoho, ale nejraději bychom na oplátku nedali vůbec nic. Myslíme si, že do našeho života musí neustále proudit další a další prospěch, aniž bychom cokoliv vydali. Naučili jsme se, že přijímat je normální, ale dávat považujeme za zásah do svého soukromí.

<h2>Kvalita versus cena</h2>

Myslíme si, že máme z nějaké podstaty nárok na nejvyšší komfort, ale když bychom měli cokoliv udělat, už se nám moc nechce. Potom snadno podlehneme sloganům typu: „Nechtějte ušetřit na kvalitě, ale na ceně.“ Když si slogan rozebereme do detailu, zjistíme, že jeho význam je totální lež, kterou musí prokouknout i laik. Současný spotřební systém nás naučil dokonale „těžit“. Těžíme z každé situace, aby vše mělo pro nás výhodu, a proto se dáme snadno oblafnout výše uvedeným výrokem.

Položili jsme si někdy otázku: „Co kdyby vše mělo výhodu pro všechny zúčastněné?“ To je, panečku, věta, co? Zapomněli jsme, co je to prospěch všech zúčastněných a vidíme jen ten svůj. Co kdybychom slogan předělali například následovně: „Nechtějte ušetřit na kvalitě a nešetřete na ceně.“ To je hrůza, co? Vždyť v dnešní době je důležité přežít a tím pádem raději budu šetřit a toho obchodníka „stáhnu z kůže“.

<h2>Což takhle změnit postoj?</h2>

Když budeme žít v pocitu nedostatku neustále a budeme druhým odpírat to, co sami chceme, jsem si stoprocentně jistý, že pojedeme na současné „ekonomické skluzavce“ dolů až do té doby, než nás „vyplivne“ do „ekonomického hnoje“. Pokud však změníme pouze dosavadní myšlení, začnou se dít opravdu zajímavé věci.

<h2>Jak na to?</h2>

Rozhodně nedoporučuji překopávat celý svůj život, ale začít pouze drobnostmi. Řekněme si, že ode dneška chceme kvalitu a zároveň chceme, abychom za kvalitu mohli adekvátně vyrovnat energii, což je pro nás energie peněz. Proč kupovat odpadky v obchodním řetězci, když si mohu najít dražšího, ale kvalitnějšího českého prodejce.

Abych uvedl konkrétní příklad, ihned mne napadlo mléko. Kupme si mléko v obchodním centru a nechme jej otevřené několik dnů. Mléko bude stále k použití. Vyčkejme dalších pár dnů a mléko bude stále k použití. Počkejme ještě pár dnů a udělejte si z mléka tvaroh nebo jogurt. Že to nejde? Samozřejmě, protože mléku chybí základní látky, bez kterých uvedené zakysané potraviny nejdou vytvořit. Mléku chybí základní bio kultury, bez kterých mléko je pouhou bělavou tekutinou, ale v žádném případě není mlékem. Zato si můžeme gratulovat, protože jsme ušetřili!

<h2>Je to opravdu tak jednoduché?</h2>

Jsme pyšní na takové šetření? Může nám takovýto přístup dělat v životě radost? Bohužel, lhostejnost ještě nikomu radost neudělala. Jak jsem na to přišel? Chceme to nejlepší za tu nejnižší cenu, ale tím je nám vlastně lhostejný ten prodávající. A pokud si jej nevážíme, pak si ve své podstatě nevážíme sami sebe, protože výrobce či prodejce nutíme, aby nám neprodával kvalitu. Proč? Protože výrobce musí do výrobku vložit tolik energie, aby uspokojil náš chtíč po laciné věci a ještě něco vydělal. Je to opravdu jednoduché. Chtějme dostat za hodně peněz „hodně muziky“ a budeme spokojeni. Dá se tak myslet?

<h2>Hlídejme si rovnováhu</h2>

Zkusme si ode dneška dávat pozor na dodržování rovnováhy v energiích, které nás doprovázejí v životě. Například si řekněme, že pokud chceme něco skvělého pro sebe a dostáváme to od někoho za peníze, tak bychom měli chtít, aby i ten druhý měl dobrý pocit z obchodu. Aby na nás vydělal, protože nám dal něco, co chceme a po čem prahne naše srdce.

Použil jsem záměrně větu, která zní mnoho lidem nelibozvučně: „Aby na nás vydělal“. V chápání nám brání jen naše zabedněnost. V každém obchodu totiž musí být rovnováha a tou je spokojenost na obou stranách. Pokud chceme jakoukoliv službu, chtějme, aby si ten, kdo ji pro nás dělá, vydělal a byl spokojený, protože mu dáme najevo, že chceme i pro něj spokojenost. A to je rovnováha!

<h2>Dělejme to jinak než v reklamě na začátku</h2>

Chtějme pro všechny zúčastněné stejné výhody. Buďme rádi, když můžeme dát druhému vydělat, nebo naopak, když můžeme druhému prodat opravdovou kvalitu. A chtějme si ji automaticky nechat dobře zaplatit. Potom bude vládnout rovnováha, což je jedním z pilířů samotného Universa, a náš život nabere jiné, lepší obrátky. Chtějme pro všechny zúčastněné kvalitu, chtějme patřičné ohodnocení a buďme ochotní zaplatit patřičnou cenu. Mnoho úspěchu!

&nbsp;

„Nechtějte ušetřit na kvalitě, ale na ceně!“

Prof. Miroslav Bárta, Dr.&nbsp;(*&nbsp;25. prosince&nbsp;1969) je český&nbsp;egyptolog&nbsp;a&nbsp;archeolog. Od roku 2011 vede výzkum&nbsp;archeologické lokality&nbsp;Abúsír&nbsp;(Egypt). V letech 2013–2019 byl ředitelem&nbsp;Českého egyptologického ústavu.

<blockquote>
"Musíme zapomenout na hledání principu stříbrné kulky, protože obvykle není."
</blockquote>

Skvělý dokument v podání Miroslava Bárty. Nenech si to ujít. Dovede srovna/přirovnat dalekou historii s dneškem.&nbsp;

&nbsp;

<blockquote>
TOGETHER STRONGER FOREVER
</blockquote>

&nbsp;

Miroslav Bárta - Sedm: jak civilizace vznikají - upadají a co bude s tou naší?

Poslední dobou na svých seminářích dostávám stále častěji otázku: "Jak vychovat bohaté dítě?" Protože jsem sama maminkou sedmileté holčičky, je pro mě odpověď na tuto otázku tak trochu osobním shrnutím toho, jak to dělám já. Nezáleží na tom, jakou práci dnes děláte a jaké vzdělání máte, těchto několik tipů může být stejně tak inspirací pro vás jako pro vaše dítě.

<h2>1. Věnujte se svým dětem a nepodceňujte je</h2>

Pamatujte si, že děti nemají problém s finanční gramotností. Malé děti jsou dokonalými byznysmeny. Všechno vyměňují, jakoby prodávají, mají ten správný „drive“. Takže dokud to jde, hrajte si s nimi, učte je, rozvíjejte je, objevujte s nimi jejich obchodní svět. Budete překvapeni, co všechno sami umíte a znáte, ale co už jste nepoužíváním dávno zapomněli.

Zasvěťte své děti do reality všedního dne. Hrajte si s nimi na domácnost a její výdaje, na obchod a nakupování, na banku a půjčování. Ukažte jim sebe jako hospodyňku, spořílka i boháče. Vysvětlujte, povídejte si s nimi o tom. A pamatujte, že špatné finanční návyky přejímají děti až od rodičů, kteří už mají nějaké zkušenosti s dluhy, exekucemi a podle toho pak radí.

<h2>2. Ukažte dětem, jak se tvoří bohatství</h2>

Kde se berou peníze? Jak se dají vydělávat? Jak se dají rozmnožovat? Představte dětem svou práci, profesi. Řekněte jim, jak je vaše práce na trhu ceněna, co proto musíte dělat, znát, umět.

Ukažte dětem cestu k finanční nezávislosti, aby až budou jednou dospělé, dělaly svou práci pro radost a ne pouze pro peníze. Dejte svým dětem to nejlepší finanční vzdělání, aby bohatství svého života neměly spojeno pouze s výší konta.

<h2>3. Kapesné, ano či ne?</h2>

V mé praxi výuky finanční gramotnosti často&nbsp;slýchám otázky typu: „Máme dávat dětem kapesné?“ „Od jakého věku a v jaké výši?“ Na prvním místě si musíme jako rodiče uvědomit, co chceme kapesným sledovat a čeho chceme u dítěte docílit.

Pokud dáme dětem kapesné na školní výlet nebo školu v přírodě, pak neočekáváme nic jiného, než že si dítě peníze užije, když si bude chtít něco koupit.

Pokud se však rozhodneme, že budeme dětem dávat nějaký pravidelný příjem, je naší povinností děti naučit i to, jak s penězi hospodařit. Nestačí jen říci, šetři si a neutrácej za hlouposti.

Bohatí lidé nešetří, protože vědí, že peníze se musí točit, aby vytvářely bohatství. Kapesné by v tomto případě mělo u dětí naplňovat funkci výchovnou. Děti by se měly s kapesným učit, jak si peníze rozdělit, jak je spravovat a jak s nimi hospodařit.

Když se už v dětství naučí dělení peněz na tři hromádky – jedna hromádka pro mě, jedna hromádka na povinné výdaje (například obědy ve škole, družina, školní pomůcky nebo výdaje na kroužky) a jedna hromádka jako rezerva na horší časy ale také jako zdroj pro vytváření si vlastního bohatství podle pravidla „peníze dělají další peníze“, budou pro budoucnost a vstup do dospělosti dobře připraveni.

Doporučujeme ti odkládat si každý měsíc 10% z tvého příjmu stranou&nbsp;a zapsat&nbsp;si vytvoření finanční rezervy jako svůj <a href="https://www.yeahcoach.com/cs/nastroje-uspechu/kompas-cile-go-tos.htm" target="_blank">cíl</a> do <a href="https://www.yeahcoach.com/cs/nastroje-uspechu/kompas-kdo-jsem-pe-tos.htm" target="_blank">Nástrojů úspěchu</a>.

&nbsp;

Tři tipy, jak vychovat bohaté dítě

<h2>Šest věcí, které vaše dítě potřebuje nejvíce</h2>

<ol>
	<li>
	Kotvu, jistotu, pocit bezpečí, prostě výbornou domácí atmosféru
	</li>
	<li>
	Lásku. Nezištnou samozřejmě, to znamená, že ho milujete a nemáte potřebu ho měnit! Vaše dítě snad má potřebu vás měnit a říkat vám, že taková nemáte být a taková ano?
	</li>
	<li>
	Podporu pro ty chvíle, kdy padá "na čumák", kdy se bojí udělat první krok do neznáma.
	</li>
	<li>
	Pozornost. Nezáleží na tom, kolik hodin spolu strávíte, ale jak intenzivně. Jestli mu budete dávat pozornost nebo jestli si při společných chvílích budete prohlížet facebook na mobilu. Jaké rodiče byste chtěli mít vy?
	</li>
	<li>
	Hranice. Hranice jsou velice důležité a dítě by mělo zjistit, že při překročení hranic pocítí důsledek svého chování. Nicméně pozor na to, kdy se dítě bojí a ve vámi nastavených hranicích si vytvoří jistotu a celý život bude hledat hranice nastavené jinými lidmi (typický zaměstnanecký poměr). Co tedy dělat? Naučit ho tvořit si hranice. Naučit ho znát důsledky, když hranice překročí. A dohlédnout na dodržení důsledků. To je vaše role.
	</li>
	<li>
	Hodnoty. Dítě často staví své hodnoty podle vašich hodnot. Jaké hodnoty tedy máte vy? Zamysleli jste se nad tím? Co dítěti předáte? Co může od vás "odkoukat"? Sepsali jste si své hodnoty a opravdu podle nich žijete?
	</li>
</ol>

Dítě potřebuje dobrý vzor. Vzor a jistotu ve vás. Abyste byli schopni dávat jistotu a být vzorem, musíte začít u sebe. Budujte své hodnoty a také podle nich žijte, posilujte svou sebehodnotu, ztotožněte se se sebou a odpusťte i svým rodičům jejich nedokonalou výchovu.

Jak říká Jan Ámos Komenský: „Naši učitelé nesmějí být podobní sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“

Šest věcí, které potřebuje vaše dítě

Protože nás to mělo něco naučit. A přišlo to v dobu, kdy to přijít mělo. Vše přichází v ten čas, ve kterém to má přijít. V ten správný. Jen náš pohled bývá jiný. Je snad ještě něco těžšího?

Ano. Začít ho milovat. Nejenom odpustit, ale milovat. A milovat láskou bezpodmínečnou a nezištnou. Takový, jaký je. Se všemi chybami, se všemi nedokonalostmi a se vším ublížením.

Proč bychom to vlastně měli dělat?

Podívejme se na příklad: 
Jana žila se svým Mirkem několik let. Měli spolu syna Tomáše a společný dům. Každým rokem jezdili v létě na dovolenou k moři a v zimě na lyže. No, co si více přát? Asi jen to, aby to tak zůstalo. A nezůstalo. Mirek si po čase našel milenku Evu. Jana to nevěděla, nicméně to "vycítila". To ženy umí, co si budeme povídat. Jana na to prostě přišla, přečetla si Mirkovy smsky. Což se nedělá, ale strach ze ztráty je silná emoce.

Co následovalo?

Nedokázala mu nikdy odpustit. Nikdy. Rozešli se. Což je logické.

A co po těch letech Jana?

Od té doby začala nadávat na muže. Všechny házela do jednoho pytle, všichni jsou přeci chlípníci a myslí jen na jedno. Tuto negaci šířila, kudy chodila. Přesvědčovala o této své pravdě všechny ženy, které potkala.

Proč to dělala?

Měla bolest. Bolest, kterou nezpracovala. Negativní emoci, která byla v ní. Jak se asi, tak cítila? Mizerně, hořkost v krku, zatnuté pěsti, návaly tepla, jakmile si na to vzpomněla.

A co její okolí?

Myslíte, že rádo poslouchalo stále dokola její bolest? Její nadávky, že chlapi jsou zbyteční a že ona to zvládne sama? A že je lepší být sama než podvedená? A že chlapi jsou všichni stejní? Byla vzorem pro své okolí nebo šířila negativní přesvědčení?

Mimochodem, co nám může nezpracované negativní emoce způsobit v čase? Nemoc. Většinou se to tak projeví.

Co Janě pomůže, aby mohla naplno žít?

Odpustit. Začít milovat. Milovat ostatní, "viníka" i sebe sama. Dokážete si vůbec představit, jak se Janě může ulevit a jak se jí může diametrálně změnit život? Jaká energie z ní bude sršet, jakmile to změní? Jak si jí ostatní budou vážit za to, že dokázala odpustit?

<blockquote>
Pamatujte si: „Miluj a budeš milován.“
</blockquote>

Co je v životě nejtěžší?

Jedného dňa sa otecko a jeho dcéra spolu hrali v parku. Mladá dcéra spozorovala predavača jabĺk.

Požiadala otca, aby jej kúpil jablko. Otec nemal so sebou veľa peňazí, no tie ktoré mal, stačili na kúpu dvoch jabĺk. Obe kúpené jablká dal svojej dcérke.

Jeho dcéra držala jablká v oboch rukách. Potom sa jej otec opýtal, či sa s ním podelí o jedno jablko. Keď to počula, rýchlo odhryzla z jedného jablka.

A&nbsp;ešte predtým, ako otec stihol čokoľvek povedať,&nbsp;si tiež odhryzla aj z druhého jablka.

Otca toto jej konanie veľmi prekvapilo. Premýšľal nad tým, kde urobil chybu, že jeho dcéra konala takým chamtivým spôsobom. Jeho myseľ sa stratila v&nbsp;myšlienkach.

Povedal si, že možno len príliš premýšľa a&nbsp;predsa je jeho dcéra ešte príliš mladá na to, aby pochopila, čo je prajnosť a darovanie. Z tváre mu vymizol úsmev.

A&nbsp;zrazu... jeho dcéra s&nbsp;jablkom v načiahnutej ruke povedala: "Pre ocka bude toto, je oveľa šťavnatejšie a sladšie."&nbsp;

Jej otec bol bez slova. Cítil sa zle, že tak rýchlo odsúdil konanie malého dieťaťa.

Ale jeho úsmev sa rýchlo vrátil, keď zistil, z&nbsp;akého dôvodu jeho dcéra rýchlo odhryzla z každého jablka.

&nbsp;

<hr />
<h2>Ponaučenie:&nbsp;</h2>

Naučte sa nehodnotiť ani&nbsp;neodsúdiť nič rýchlo. Naučte sa nechať si vždy dostatok času na lepšie pochopenie vecí. Často krát tak zistíte, že na oko jasné veci sú len zdanlivo jasné a&nbsp;pravda môže byť niekde úplne inde.

&nbsp;

Miroslav&nbsp;Koralka

&nbsp;