Holčička z pláže

Rozhodl jsem se, že se projdu po pláži. Řekl jsem si, že procházka udělá dobře mému tělu i myšlení. A tak jsem vyšel. Bos po pláži jsem si užíval krás letní dovolené.

Bylo slunečno a téměř bezvětří. Člověk mohl říct, že je to ráj na zemi. Prostě to bylo fajn.

Už z dálky jsem zahlédl holčičku, které bylo přibližně 6 let. Pohybovala se podél břehu. Neustále házela něco do moře. Ohnula se, něco sebrala a opět to hodila do moře. A tak pořád dokola. Byl jsem zvědavý, co tam hází. Šel jsem tedy blíž, abych ty předměty rozpoznal.

Po chvíli jsem byl už dostatečně blízko, abych viděl, co ta holčička hází opakovaně zpět moře. Byly to hvězdice, které moře vyvrhlo na břeh. Proto jsem se rozhodl, že jí pomůžu. Zvolal jsem na ní "Halóóó holčičko! Ty hvězdice tam házíš zbytečně. Stejně to skoro žádná nepřežije. Takže je to vlastně jedno," řekl jsem a cítil jsem se moudře, protože jsem ji řekl pravdu a tím jí ušetřil zbytečné práci.

Jenže holčička zareagovala úplně jinak, než jsem předpokládal. Vlastně mě tím šokovala. Zvedla další hvězdici, zvedla ji nad hlavu a zvolala na mě: "Nene, téhle hvězdici to není jedno!!!" A hodila ji zpět do moře. A pak další, a další a další. A já zůstal němý stát na místě a pozoroval jsem, jak obětavě hází mnoho dalších hvězdic zpět.

Uvědomil jsem si, že měla pravdu. I kdyby přežila jen jedna hvězdice, tak to dává smysl. Vždyť šanci na život má dostat každý. Když se stane auto-havárie a vypadá to, že zraněný nepřežije, stejně bojujeme o jeho život až do posledního úderu srdce. A když srdce přestane bít, tak i přesto to zkoušíme dál. Jako ta holčička. Nějaká hvězdice přece přežít musí! Takže to vlastně není jedno!

Se slzami v očích a uštědřenou lekcí od malého dítěte jsem se k holčičce přidal a házel hvězdice zpět do moře. Čím více jsem jich hodil zpět, tím lépe jsem se cítil. Uvnitř jsem si přál, ať jich přežije co nejvíc. A věřím, že se tak i stalo.

V ten večer jsem dostal lekci, kterou si budu pamatovat. Ta holčička mi v ten den udělala z ráje pohádku. Byl to vlastně jeden z nejkrásnějších dní. Nikdy na něj nezapomenu. Ta malá holčička v mým srdci zůstane navždy a navždy ji také budu následovat.

Po lásce je pomoc druhým nejkrásnějším lidským stavem, který člověk může zažít.

 

Od toho dne mám ve svých týdenních aktivitách jeden důležitý úkol na každý týden: Pomoz člověku, zvířeti nebo přírodě a "dávej tím zpět". Protože to není jedno! Protože pomoc druhým léčí a ze života to dělá pohádku! A nevím jak vy, ale já mám pohádky moc rád.

Chvilka pomoci je lepší, než 10 dní lítosti"

Zdroj: neznámý, prostě jsem ten příběh někdy někde slyšel a utkvěl mi v paměti.

 

Poučení:

• Naděje umírá vždy až poslední
• Nerozhoduj za druhé a neměj falešná očekávání
• Dávej zpět a užívej si tu radost z pomoci
• Tato pravidla platí i v byznysu

 

Odměnit autora

Tvoř svou budoucnost