Proč vlastně pracujete?

Odpověď si uvedeme v pouhých dvou kategoriích, přičemž v každé z nich budou jen tři body.

Nejprve se podívejme na dvě základní kategorie, které nás vedou k tomu, že něco chceme dělat – nebo to dělat nechceme:

1. Přímá motivace.
2. Nepřímá motivace.

Následně si obě tyto kategorie rozebereme ve třech bodech.

1. Přímá motivace

1.1 Přímo nás motivuje: Hra

Hra je jedním z nejmocnějších činitelů přímé motivace. Všichni si totiž rádi hrajeme. U dětí to nemusíme ani vysvětlovat. Ale uveďme si pár příkladů z oblasti dospělých.

• Jste vegetarián, protože milujete zeleninu. Proto také máte vegetariánskou restauraci. Příprava vegetariánských pokrmů je pro vás příjemnou hrou.
• Rádi malujete, kreslíte, navrhujete. Pokud pracujete v oblasti grafiky, designu atd., je vaše práce pro vás patrně zároveň hrou. Je pro vás skvělou přímou motivací.
• Jste přirozený vůdce. Od malička jste vedl partu, měl jste hlavní slovo ve třídě. Vedení druhých lidí zvládáte hravě a oni to od vás tak berou.
• Rádi vymýšlíte systém, postupy, programy. Pokud jste návrhář, designér či programátor, je vaše práce pro vás opět patrně zároveň hrou.

Touha „hrát si“ nás vede k tomu, že máme různé koníčky. Hru si můžeme nalézt v nejrůznějších činnostech. Držíte-li dietu, může pro vás být třeba nádhernou hrou, když hledáte recepty na zajímavé dietní pokrmy. Ke hře patří zvídavost, chuť experimentovat, učit se a přizpůsobovat se. Hrát si chceme všichni, zcela instinktivně.

Proto se nejlépe učí ti, které učení baví. Prostě učení považují za hru!

Proto se nejrychleji a nejlépe určitou činnost naučí ti, které taková činnost baví.

„Je-li pro vás vaše práce z větší či alespoň menší části hrou, máte velkou výhodu!"

POZOR: Nezaměňujme hru při práci za hraní stolního tenisu ve firemní společenské místnosti!

1.2 Přímo nás motivuje: Účel, výsledek

V tomto případě vykonáváte určitou činnost proto, že si ceníte výsledku takové činnosti (ale nemusíte si nutně užívat samotnou tuto činnost). Jde vám tedy o výsledek, záměr, cíl, účel, účelnost.

• Motivací zdravotní sestry je v tomto případě pomáhat pacientům k uzdravení.
• Přihlásili jste se na fakultu kulturních studií, protože věříte, že vaše znalosti pomohou ostatním.
• Dietní jídla si připravujete především proto, že si ceníte svého zdraví.

„Do vaší práce vás žene zaměření na výsledek. Vaše práce bude mít někde kladný dopad. A to je pro vás důležité."

Pokud svou práci děláte především proto, že vám jde o výsledek, jste k ní motivováni velmi silně – ale většinou méně, než když svou práci berete zároveň jako hru.

1.3 Přímo nás motivuje: Potenciál

Máte-li při své práci především na mysli její potenciál (tedy nikoli přímý dopad své práce), děláte ji proto, že časem povede k něčemu, co považujete za důležité.

• Určitou dietu v takovém případě držíte například proto, abyste zhubli do nějakých šatů nebo abyste měli větší výkonnost v určitém sportu.
• Pokud vedení vaší firmy mluví o tom, že po splnění určitých kroků přijdou ve vaší firmě lepší časy, snaží se používat právě sílu potenciálu.

Takže tři přímé činitele motivace jsou:

1. Hra.
2. Účel, výsledek.
3. Potenciál.

Tyto činitele jsou přímé, protože jsou přímo spojeny s danou činností či prací. Proto také vedou k nejvyšší pracovní výkonnosti.

„Pokud tedy děláte svou práci, protože v ní vidíte hru, účelnost a potenciál, určitě svou práci děláte velmi rádi."

Pokud vaše firma buduje firemní kulturu tak, že lidé zde ve své práci vidí hru, účelnost a potenciál, taková firma si tím od svých pracovníků dlouhodobě zajišťuje velmi vysoké pracovní nasazení.

2. Nepřímá motivace

Zde jsou lidé k práci motivováni něčím, co přímo nesouvisí s danou prací. Tím se pracovní nasazení ovšem snižuje.

2.1 Nepřímo nás motivuje: Emoční tlak

V případě emočního tlaku jste k práci vedeni svými pocity obav, viny, zahanbení atd. Kde se tyto emoce berou? Tyto emoce souvisí:

• S vaším náhledem na sebe sama.
• S tím, jak vás posuzují druzí.
• S tím, do jaké míry se s takovým posuzováním ztotožňujete.

K práci tedy nejste motivováni přímo samotnou prací. Jak taková motivace pak v praxi vypadá?

• Cvičíte na klavír, abyste nezklamali rodiče.
• Ve své práci setrváváte, protože vám dává určité postavení nebo prestiž.
• Držíte dietu, protože se stydíte za svůj vzhled.

Není si třeba zdůrazňovat následující skutečnost:

„Práce vykonávaná na základě emočního tlaku bude vždy výrazně slabší, než pokud považujete svou práci za hru."

2.2 Nepřímo nás motivuje: Ekonomický tlak

V případě ekonomického tlaku jste k práci vedeni prostě proto, že potřebujete peníze nebo určitou odměnu nebo se případně chcete vyhnout určitému postihu. Taková motivace vlastně s vaší prací nijak nesouvisí. V takovém případě je vaším cílem:

• V práci se nějak udržet.
• Dostat se na vyšší platovou pozici.
• Vyhnout se kritice ze strany svého nadřízeného.
• Vyhnout se vyhození z práce.

Motivace v podobě ekonomického tlaku se vyskytuje i mimo zaměstnání. Na základě tohoto tlaku jednáte, pokud se cítíte být k něčemu přinuceni. V takovém případě se jedná o psychoekonomický tlak.

U ekonomického tlaku se ale nejedná pouze o množství peněz. V takovém případě by totiž museli být pod tímto tlakem nejvíce lidé s nejmenším platem. Kupodivu to tak není. Výše příjmu a ekonomický tlak spolu nutně nemusí nijak souviset. V nevyhovující práci totiž kvůli ekonomickému tlaku zůstávají i lidé ve všech příjmových skupinách.

Je tedy důležité si uvědomit:

„Člověk nepodléhá ekonomickému tlaku jen kvůli penězům."

Za určitých okolností jsou peníze rozhodující, v jiných situacích to tak není. Ekonomickému tlaku jsme podlehli, pokud jsme k práci motivováni vidinou odměny nebo hrozbou postihu.

2.3 Nepřímo nás motivuje: Setrvačnost

Nejhorší je, pokud svou práci děláte jen ze setrvačnosti. Vůči takové práci jste apatičtí, neteční. U takové práce prostě žádnou motivaci nemáte.

Nedokážete říci, proč ji děláte. Děláte ji, protože jste ji dělali včera. A včera jste ji dělali, protože jste ji dělali minulý týden.

„Práce vykonávaná ze setrvačnosti vede k té nejhorší možné pracovní výkonnosti.
A také vede k nejnižšímu možnému pocitu uspokojení z vykonané práce."

Co s tím?

Podívejme se napřed na jednoduchý souhrn toho, co jsme si právě ukázali.

1. Přímá motivace:

1. Hra.
2. Účel, výsledek.
3. Potenciál.

2. Nepřímá motivace:

1. Emoční tlak.
2. Ekonomický či psychoekonomický tlak.
3. Setrvačnost.

Nyní s ohledem na tyto body uvažujte například o následujících otázkách:

• Jaká je moje práce? – Co mě k ní motivuje?
• V jakém vztahu žiji? – Co mě k němu motivuje?
• Na co se chtějí v životě zaměřovat naše děti? – Co je motivuje?
• Proč dělám to, co dělám? – Co mě k tomu motivuje?

Jedná se jen o několik jednoduchých bodů. Ale určitě pro ně najdete dlouhodobé uplatnění v celé řadě dalších oblastí svého života.

"Dejte si za cíl pohybovat se ve svém životě stále více v oblasti přímé motivace.
Dejte si za cíl žít stále více v oblasti, kde jste ke své činnosti motivováni přímo."

Všímejte si, kam vás to bude postupně posouvat.

Mnoho úspěchů!

 

Doporučujeme ti přidat si do Nástrojů úspěchu cíle, které autor zmiňuje výše. Pomůže ti to ke spokojenosti nejen v pracovním životě.

 

Odměnit autora

Tvoř svou budoucnost