5 vědecky potvrzených klíčů k úspěchu

Všichni toužíme být lepší v oblastech, které jsou pro nás důležité. Nezáleží na tom, jestli se jedná o finanční bohatství, kariéru, vztahy nebo kreativní činnost. Když se rozhlédnete kolem, kdo ale zná nějaký zaručený způsob neustálého zlepšování a dosahování svých cílů? Selský rozum vám napoví: vrcholoví sportovci.

Když se podívám na trénink sportovců s odstupem, je už na první pohled jasné, že jejich úspěch stojí na dvou věcech. Prozradím vám je, ale nebude se vám to líbit. Většině lidí se totiž nelíbí.

1. Pravidelně trénují.
2. Mají dlouhodobě najatého kouče.

Obě dvě věci jsou pracné a stojí peníze. Ale mám také dobrou zprávu: Může to být zábava.

Vždy mě ale zajímalo, co se děje pod pokličkou procesu zlepšování vrcholových sportovců. Vybral jsem z literatury a ze svých zkušeností několik osvědčených postupů. Nemusíte být vrcholovým sportovcem, abyste mohli následující tipy využít.

Nenechte si namluvit, že nemáte talent

Možná si to o sobě myslíte i vy sami, že jste nedostali do vínku potřebné množství čehokoliv. Nejste dost chytří, draví, vtipní, rychlí, cokoliv. Poslední výzkumy ale ukazují, že některé naše dovednosti se neprojeví (neaktivují), dokud se nepotkáme s dostatečně velkou a náročnou výzvou.

Jak je tomu tedy ve vašem životě? Vyhýbáte se náročným úkolům a výzvám, anebo jste manažerem svého osobního růstu a plánujete pravidelné setkávání s přiměřenými výzvami?

Z výzkumu sportovců se dovídáme, že vedle talentu existuje další klíčový faktor, kterému se říká „trénovatelnost“. Jistě byste ho měli brát v úvahu a nepodceňovat. Je totiž možné, že nemáte vysokou míru vrozeného talentu, zato ale máte vysokou míru trénovatelnosti.

Projevuje se to tak, že někteří budoucí úspěšní sportovci začínají jako podprůměrní, ale zlepšují se ve svých výkonech rychleji tréninkem. Na začátku nic nemají a nakonec překonají lidi s přirozeným talentem.

Jaké z toho plyne ponaučení?

• Místo skuhrání, že nemáte talent, zaměřujte svou energii jinam.
• Vydržte a trénujte. Můžete se dostat mezi špičku.

Posedlost mistrovstvím

Co dalšího mají společného lidé, kteří dosahují výjimečných výsledků? Ukazuje se, že je to neukojitelná touha (až posedlost) zlepšovat se v některé oblasti.

Obvykle máme pocit, že géniové jsou zázračné děti. Nemají ale žádný „supermozek“, jak by se mohlo zdát navenek, a ve skutečnosti jsou mezi sebou navzájem dost odlišní. Velkou částí úspěchu výjimečných lidí je, že neúnavně překonávají sebe sama. Nacházejí v tom zalíbení a jdou za svou vášní.

Mimochodem, věci, které vás vášnivě zajímají, jsou tou nejlepší možností, kde začít s osobním rozvojem.

Neřiďte se návody. Učte se jako děti.

V dětství jsme neměli přesný postup, jak začít mluvit nebo chodit, a přesto jsme se to naučili. A to jde o jedny z nejkomplexnějších dovedností, které na světě existují.

Tento „dětský” proces osobního rozvoje se nazývá implicitní učení. Možná vás to překvapí, ale není jenom pro děcka. I když jsme na něj zapomněli, je možné ho nastartovat. Je to jeden ze základních principů, který my, kouči Inner Game, používáme.

Obvykle se totiž soustřeďujeme na vykonávaní specifických kroků a nedopřejeme si čas „šmátrat okolo“ a dělat chyby tak, jako když jsme byli dětmi. Myslíme si, že na to nemáme čas, nebo že si chyby nesmíme dovolit. Jenže učení se zkušeností je velice efektivní a výhodné, není to pouze domněnka.

Výzkumy na mladých chirurzích tuto myšlenku potvrzují. Lékaři, kteří dostali hned na začátku přesné instrukce k operaci, byli zpočátku lepší, ale velice rychle je překonali ti, kteří na začátku dostali jenom implicitní instrukce. Druhá skupina byla po čase v provádění chirurgických zákroků rychlejší a přesnější.

Co je teď a tady nejdůležitější?

Tuto otázku byste si měli klást, když se snažíte zlepšovat.

Četl jsem jeden zajímavý příběh o testu, kdy se vrcholné softbalové nadhazovačky postavily proti špičkovým baseballovým odpalovačům. Ti nakonec v tomto zápase neodpálili ani jeden míček!

Jak je to možné? Klasické doporučení, „sleduj míček,“ je totiž velmi zavádějící. Je vlastně nemožné ho splnit, protože míček letí příliš rychle. Odpal není závislý na reakčním čase. Ve skutečnosti je trefení míčku závislé na čtení jemných signálů těla nadhazovače předtím, než hodí míček.

Ale baseballisti neznají pohyby softbalistů, a proto muži nic neodpálili a prohráli.

Pokud tedy nevíte, co je nejdůležitější částí toho, co se máte naučit, tak jste jako ti pálkaři. Nevíte, na co se zaměřit, co máte číst. Zaměřujete se na všechno a na nic. Možná se zaměřujete na nějakou naprosto špatnou věc. Lidé to tak oběcně dělají.

Podrobněji využívá tento způsob učení v osobním růstu koučování stylem Inner Game. Mimochodem Tim Ferris, autor knihy Čtyřhodinový pracovní týden, na tom postavil svou metodu učení 20/80, kdy zkoumá činnost, kterou se chce naučit, učiní dekonstrukci na jednotlivé prvky a pak se učí jenom s pomocí takových prvků, které slouží k co nejlepšímu zdokonalení dané dovednosti.

Buďte osinou v zadku

Pokud chcete jít na osobní růst chytře, zajistěte si pomoc. Ať už se snažíte zlepšit v čemkoliv, tou nejlepší volbou je kouč. Jak ale ze svého kouče dostat co nejvíc? Možná vás to překvapí…

Groningenská studie porovnávala fungování děti ve třídě a sportech celých 15 let. Co měli jedničkáři a šikovní sportovci společné? Dělali víc než jen to, co se jim řeklo. Neustále kladli doplňující otázky, „vraceli údery,” opláceli koučům stejnou mincí, hecovali se navzájem, zpochybňovali. Chtěli víc tréninku nebo si sami určili, v čem mají nedostatky, a to potom chtěli trénovat.

Pokud se ptáte, projevujete tím svůj zájem o příslušnou oblast, nasazujete se. Jak to uplatnit?

Nalezněte optimální tlak

Poznej sebe sama, své reálné limity a možnosti. Děti z Groningenské studie přesně věděly, na co mají a na co ještě ne. To jim umožnilo trénovat v optimální zátěži, přijímat přiměřené výzvy, aby se zlepšovaly. Netlačily na sebe víc, než bylo nutné.

Vlastností číslo jedna podle Groningenské studie je tedy sebereflexe. Tu měly všechny děti.

Ptali se sami sebe například následovně:

• Co jsem udělal a jak to fungovalo?
• Bylo to lehké nebo těžké?
• Posílilo mě to?
• Zlepšilo se něco?

Lidé si myslí, že to je jednoduché a že si také takové otázky kladou, ale většinou to tak není. A tady na scénu obvykle přichází kouč. Co by teď řekl?

Dost čtení. Nyní je čas jít do akce!

Pět bodů k uplatnění

1. Jděte za svou vášní.
2. Pravidelně trénujte.
3. Správně si stanovte výzvy.
4. Zaměřte pozornost na to, co děláte.
5. Prohlubujte sebereflexi.

Thank the author with credit

Create your future