My education and inspiration
Čeština

Maják uprostřed silnice

příběh
Příběh dle skutečné události, který ukazuje na to, co je v životě opravdu důležité. Nechte se unést obyčejným příběhem, ze kterého se můžete poučit a zlepšit si tak svůj život.

„Petere, Petere, máš jít na kobereček za šéfem!“ Zvolal na mě jeden z mých pracovních kolegů, Mike. A k tomu ještě dodal: „Petere, a pozor, byl dost naštvaný.“

„Super, to je zase den,“ procedím mezi zuby a mířím do kanceláře svého šéfa.

Za chvíli opouštím jeho kancelář a mé rozčílení ještě vzrostlo, protože mi vrátil projekt, na kterém makám už 3 měsíce, a který už mě vážně nebaví, protože klient je stále nespokojený. Děsně mě tím vytáčí.

Od rána se na mě lepí jeden problém za druhým. Dcera zlobí ve škole, spálil jsem snídani a rozbil se mi mobil.  K tomu po cestě do práce zácpa jako řemen a zmokl jsem, protože jsem nenašel parkování blízko kanceláře.

Do toho můj šéf a celodenní nuda v práci nad projektem, který bych už nejraději vyhodil do koše.

A jako bych to čekal, po cestě z práce další zácpa a nekonečné čekání a otravné popojíždění. Do toho se mi chce ještě na záchod a tady zrovna není kde. Ach jo…

Co jsem komu udělal? Se ženou mi to neklape, dcera se špatně učí, prázdný bankovní účet a práce, která mě nebaví. Proč zrovna já? Copak jsem už netrpěl dost? Někomu jsem snad něco provedl? Za co mě Vesmír trestá? Co mám udělat, aby se to zlepšilo? Pohlédl jsem na deštivou oblohu a přál si, ať to za mě někdo vyřeší.

A pak se něco stalo.

Zahlédl jsem strážníka, který řídil ucpanou křižovatku. Hustě pršelo, a ačkoliv měl pláštěnku, stejně byl celý promočený, protože kolem něj projížděly automobily a házely na něj vlny špinavé vody. Voda narážela přímo na jeho tělo, tak, jak narážejí vlny na skály. A on se přitom ani nehnul. Nevěřícně kroutím hlavou.

Uprostřed toho chaosu netrpělivých řidičů tam stál úplně sám, jako maják na pevnině a dělal, co je nutné. Tedy ukazoval nazlobeným řidičům, jak bezpečně přejet chaotickou automobilovou bouři velkoměsta. 

Ale to všechno by bylo ještě v normě, kdybych nejel kolem něj a neviděl mu do tváře. Věřte, nebo ne, ale on se usmíval a tvářil se laskavě a přátelsky. Dokonce stačil zdravit řidiče kýváním hlavy a měl u toho tak upřímný široký úsměv, jako by tě pohladil teplem a ozářil sluncem.

Projel jsem kolem něj a neměl slov. Před očima jsem jen stále viděl jeho úsměv v promoklé uniformě. Jako by ten úsměv a hodné oči někdo vmaloval někam, kam to vůbec nepasuje. Ten promočený muž byl šťastný i přesto, že byl na kost promočený a špinavý od projíždějících aut. A to za tuto obětavou práci dostává poloviční plat než já.

A pak mi to došlo a vzpomněl jsem si na jeden citát.

 „Nikoli naše vnější situace, nýbrž naše vnitřní rozpoložení je to, co nás činí šťastnými.“

Uvědomil jsem si, že všechny starosti, všechny ty chmury, špatná nálada a sebelítost mě devastuje život, sráží do kolen a pravděpodobně chystá nějakou děsivou nemoc.

Co kdybych, jako ten zmoklý muž uprostřed chaosu, nahodil úsměv, který vmaluji do všech mých starostí, a pak je neohroženě vyřeším?

Prostě si nebudu stěžovat a budu si vážit svého zdraví, své ženy, mé dcery, teplého suchého domova, laskavé chůvy, včetně klienta, který se tváří sice nespokojeně, ale přitom chce jen svůj sen, za který nám tvrdě platí. Stačí se ke všemu postavit ne jako oběť, ale jako vítěz, jako maják, který laskavě pomáhá.

Nevím jak ty, ale pro mě je dnešek okamžikem, který rozhodl o mém postoji, o mém vítězství, o mém životním štěstí. Ode dneška jsem hrdý muž, o kterého se všichni mohou opřít a který odolá všemu, jako ten maják v bouři. Maják, který se dřív nebo později vždy dočká slunce.  Jako ten strážník, který se postaral, abychom se všichni bezpečně dostali domů.

 


Ponaučení:

  1. Zachovávej klid i v nejtěžších situacích.
  2. Usmívej se i když jsi promoklý deštěm starostí.
  3. Pamatuj, že vše špatné i dobré dřív nebo později odejde.
  4. Zvykni si, že jednou jsi nahoře a jednou dole, jako příroda.

 

Doporučení:

  • Zadej si do svého „Kompasu“ nutnou afirmaci pro tvé štěstí, a to sice „Kdo jsi“. Tuto afirmaci si opakuj jednou denně, protože podle toho se budeš chovat ve všech důležitých situacích. Podle toho budeš činit svá rozhodnutí a podvědomě reagovat. A to je tvá jistota.

 

Takže otázkou tvého štěstí je: Víš, kdo jsi? Jsi oběť, nebo vítěz? Ale to už s radostí nechám na tobě a věřím, že se nakonec staneš vnitřním vítězem i při venkovní bouři.  

 

Thank the authors
You have already donated 0 kreditů
Take action