Marie a Ferdinand Maxmilián Brokoff
V dnešní historii se podíváme na původ a význam jména Marie. Také se připomeneme, čím se do historie zapsal Ferdinand Maxmilián Brokoff.
Dnes má svátek Marie.
Ženské křestní jméno Marie je nejužívanějším českým jménem. Jeho význam však není zcela jednoznačný. Pochází zřejmě z hebrejského jména Mirjam (česky Miriam), kterému se přisuzuje egyptský původ. Pocházelo by z egyptského „merit amm” s významem „milovaná Bohem”. Jméno bývá spojováno i přímo s hebrejským slovem „mara” s překladem „drsný” či „hořký”. Z aramejštiny se jméno může překládat jako „kapka moře”, také „krásná” nebo jen „paní”. V ČR toto jméno nosí cca 260 256 lidí.
- V roce 1688 se narodil Ferdinand Maxmilián Brokoff.
Ferdinand Maxmilián Brokoff byl český sochař a řezbář, syn sochaře a řezbáře Jana Brokoffa a bratr sochaře a řezbáře Michala Jana Josefa Brokoffa.
Působil hlavně v Praze, kde k nejznámějším dílům patří řada soch na Karlově mostě a náhrobek J. V. Vratislava z Mitrovic, vytvořený za účasti architekta J. B. Fischera z Erlachu. Působil i jinde v Čechách a ve spolupráci s Fischerem také ve Vídni a Slezku. Spolu s Matyášem Bernardem Braunem je nejvýznamnějším představitelem vrcholného českého barokního sochařství a patří k nejpřednějším českým sochařům vůbec.
V českém prostředí jsou známy především jeho Sochy na Karlově mostě. Ferdinandu Maxmiliánovi je připisováno autorství či spoluautorství u devíti plastik Karlova mostu, včetně asi nejpopulárnějšího sousoší trinitářských svatých Jana z Mathy, Felixe z Valois a sv. poustevníka Ivana, lidově zvaného podle strážce žaláře Turek na Karlově mostě. Na sousoší jezuitského misionáře sv. Františka Xaverského, neseného figurami Černocha, Inda a Číňana vytesal tehdy třiadvacetiletý Brokoff klečící figuru s autoportrétem.
Další jeho plastika, objednaná jezuitskou kolejí jako protějšek sv. Xaveria pro Karlův most, bylo sousoší sv. Ignáce z Loyoly na zemské sféře nesené ženskými figurami personifikacemi, tehdy známých čtyř světadílů, mezi dvěma ležícími Maury s nápisovými štíty. Tato největší skulptura celého mostu, se z větší části zřítila při povodni v roce 1890 do Vltavy, byla několik let lovena ze dna a ukládána na břeh, ale již nebyla zpět na most osazena. Neúplný originál, na němž chybí postavy dvou jezuitských patronů, rekonstruoval Čeněk Vosmík, je od roku 1908 vystaven v Lapidáriu Národního muzea v Praze Holešovicích.
Zdroj: Wikipedie