My education and inspiration
Čeština

„Nechtějte ušetřit na kvalitě, ale na ceně!“

Mnoho času trávím v autě a oproti svým zvyklostem si občas pustím i rádio. Nedávno jsem zaslechl reklamu, v níž zazněl i slogan, který jsem použil jako nadpis tohoto článku.

Neznalost neomlouvá

Možná mne omlouvá skutečnost, že chci celý název rozebrat do „morku“ kostí, ale celý tento nadpis je lež, jako věž! Ten, kdo užil slogan do reklamy, je buď méně chápavý jedinec, nebo až příliš velký chytrák a lež je jeho chlebem. Mým cílem však není soudit tvůrce reklam a dokazovat, zda se jedná o klam či pravdu.

Rád bych čtenáři předvedl, že žijeme v neustálé lži, kterou jsme převzali za pravdu, a vše je tak složité, že lžeme i sami sobě, aniž bychom si to uvědomili. V náš neprospěch hovoří fakt, že zákony Vesmíru jsou nestranné a podlehneme-li této i jakékoliv jiné lži, zaručeně se nám vrátí opět lež a dle zákonu příčiny a následku máme docela chmurné vyhlídky, neboť:

Neznalost univerzálních zákonů nikoho neomlouvá.

Mnoho za málo?

Náš život je opravdu rozmanitý a systém, který nás naučil podlehnout iluzi nedostatku, probudil v každém pudy lovce, ovšem s tím rozdílem, že lovec si velmi dobře uvědomuje, že se mnohdy může stát kořistí. Naproti tomu my žijeme v utkvělé představě, že nám se nic stát nemůže.

To je opět lež jako věž! Uvěřili jsme vlastnímu egu, že když „lovíme,“ jsme nezasažitelní a můžeme si tím pádem dovolit cokoliv. Chceme dostat mnoho, ale nejraději bychom na oplátku nedali vůbec nic. Myslíme si, že do našeho života musí neustále proudit další a další prospěch, aniž bychom cokoliv vydali. Naučili jsme se, že přijímat je normální, ale dávat považujeme za zásah do svého soukromí.

Kvalita versus cena

Myslíme si, že máme z nějaké podstaty nárok na nejvyšší komfort, ale když bychom měli cokoliv udělat, už se nám moc nechce. Potom snadno podlehneme sloganům typu: „Nechtějte ušetřit na kvalitě, ale na ceně.“ Když si slogan rozebereme do detailu, zjistíme, že jeho význam je totální lež, kterou musí prokouknout i laik. Současný spotřební systém nás naučil dokonale „těžit“. Těžíme z každé situace, aby vše mělo pro nás výhodu, a proto se dáme snadno oblafnout výše uvedeným výrokem.

Položili jsme si někdy otázku: „Co kdyby vše mělo výhodu pro všechny zúčastněné?“ To je, panečku, věta, co? Zapomněli jsme, co je to prospěch všech zúčastněných a vidíme jen ten svůj. Co kdybychom slogan předělali například následovně: „Nechtějte ušetřit na kvalitě a nešetřete na ceně.“ To je hrůza, co? Vždyť v dnešní době je důležité přežít a tím pádem raději budu šetřit a toho obchodníka „stáhnu z kůže“.

Což takhle změnit postoj?

Když budeme žít v pocitu nedostatku neustále a budeme druhým odpírat to, co sami chceme, jsem si stoprocentně jistý, že pojedeme na současné „ekonomické skluzavce“ dolů až do té doby, než nás „vyplivne“ do „ekonomického hnoje“. Pokud však změníme pouze dosavadní myšlení, začnou se dít opravdu zajímavé věci.

Jak na to?

Rozhodně nedoporučuji překopávat celý svůj život, ale začít pouze drobnostmi. Řekněme si, že ode dneška chceme kvalitu a zároveň chceme, abychom za kvalitu mohli adekvátně vyrovnat energii, což je pro nás energie peněz. Proč kupovat odpadky v obchodním řetězci, když si mohu najít dražšího, ale kvalitnějšího českého prodejce.

Abych uvedl konkrétní příklad, ihned mne napadlo mléko. Kupme si mléko v obchodním centru a nechme jej otevřené několik dnů. Mléko bude stále k použití. Vyčkejme dalších pár dnů a mléko bude stále k použití. Počkejme ještě pár dnů a udělejte si z mléka tvaroh nebo jogurt. Že to nejde? Samozřejmě, protože mléku chybí základní látky, bez kterých uvedené zakysané potraviny nejdou vytvořit. Mléku chybí základní bio kultury, bez kterých mléko je pouhou bělavou tekutinou, ale v žádném případě není mlékem. Zato si můžeme gratulovat, protože jsme ušetřili!

Je to opravdu tak jednoduché?

Jsme pyšní na takové šetření? Může nám takovýto přístup dělat v životě radost? Bohužel, lhostejnost ještě nikomu radost neudělala. Jak jsem na to přišel? Chceme to nejlepší za tu nejnižší cenu, ale tím je nám vlastně lhostejný ten prodávající. A pokud si jej nevážíme, pak si ve své podstatě nevážíme sami sebe, protože výrobce či prodejce nutíme, aby nám neprodával kvalitu. Proč? Protože výrobce musí do výrobku vložit tolik energie, aby uspokojil náš chtíč po laciné věci a ještě něco vydělal. Je to opravdu jednoduché. Chtějme dostat za hodně peněz „hodně muziky“ a budeme spokojeni. Dá se tak myslet?

Hlídejme si rovnováhu

Zkusme si ode dneška dávat pozor na dodržování rovnováhy v energiích, které nás doprovázejí v životě. Například si řekněme, že pokud chceme něco skvělého pro sebe a dostáváme to od někoho za peníze, tak bychom měli chtít, aby i ten druhý měl dobrý pocit z obchodu. Aby na nás vydělal, protože nám dal něco, co chceme a po čem prahne naše srdce.

Použil jsem záměrně větu, která zní mnoho lidem nelibozvučně: „Aby na nás vydělal“. V chápání nám brání jen naše zabedněnost. V každém obchodu totiž musí být rovnováha a tou je spokojenost na obou stranách. Pokud chceme jakoukoliv službu, chtějme, aby si ten, kdo ji pro nás dělá, vydělal a byl spokojený, protože mu dáme najevo, že chceme i pro něj spokojenost. A to je rovnováha!

Dělejme to jinak než v reklamě na začátku

Chtějme pro všechny zúčastněné stejné výhody. Buďme rádi, když můžeme dát druhému vydělat, nebo naopak, když můžeme druhému prodat opravdovou kvalitu. A chtějme si ji automaticky nechat dobře zaplatit. Potom bude vládnout rovnováha, což je jedním z pilířů samotného Universa, a náš život nabere jiné, lepší obrátky. Chtějme pro všechny zúčastněné kvalitu, chtějme patřičné ohodnocení a buďme ochotní zaplatit patřičnou cenu. Mnoho úspěchu!

 

Thank the authors
Take action