My education

Taky tisknete peníze?

Centrální banky peníze tisknou. Některé ještě v papírové formě, některé už i v elektronické podobě. Co se ale při tom vlastně děje?

Představte si situaci, kdy někomu dlužíte velký obnos peněz. Nestačíte splácet ani úroky, natož jistinu. Ve sklepě vám stojí tiskařský stroj a vy jste dostali povolení si nějaký ten papírový peníz natisknout. Pomůžete si tím? Bezpochyby. Na druhou stranu znehodnotíte úspory, tj. kupní sílu peněz ostatním lidem tím, že zvětšíte množství peněz v oběhu. Udělali byste to?

Centrální banky to dělají. Ať už v papírové nebo elektronické formě. Kdyby byla Centrální banka „obyčejným člověkem“, tak je při tisku peněz vlastně obyčejným padělatelem.

Ve skutečnosti to, čemu dnes říkáme peníze, peníze nejsou, je to pouze měna. Pravý význam slova peníze musíme hledat v minulosti, kdy se jako prostředek směny používalo zlato a stříbro. Tyto kovy bylo nejjednodušší vyměnit za cokoli, protože si jich člověk vážil, nedaly a nedají se padělat. A byly a stále jsou vzácné i svými fyzickými vlastnostmi (svou vnitřní hodnotou).

Ale člověk je tvor pohodlný, a proto vymyslel papír, který měl úschovu zlata a stříbra v bance potvrzovat. Tento papír dřív značil, že máte někde uloženo zlato či stříbro v odpovídající hodnotě. Vlastně taková směnka. Dříve například 35 amerických dolarů značilo, že máte nárok (jako byste měli v bance uloženo) na 1 trojskou unci zlata. Dnes stejná trojská unce zlata stojí přes 1200 amerických dolarů. Už přes 40 let nejsou bankovky, tedy měna, kryty zlatem. Bankovky jsou slibem, a to navíc dlužním slibem. Všimli jste si, že je to na nich dokonce napsáno? Podíváte-li se například na dolar, tak tam tuto informaci najdete. A protože většina měn je s dolarem velmi úzce spjata, je většina bankovek pouze dlužním úpisem.

V samé podstatě peněz, jak většina lidí neví, je slovo dluh. Má tedy význam mít uloženo hodně bankovek?

Odpovězte si sami.

 

Thank the author with credit
Create your future