Úvahy a sebereflexe po smrti syna
Ray Dalio je správcem hedgeového fondu Bridgewater Associates. Jeho kniha “Principles” je vydařeným dílem o pozorování stálých principů, přírodních zákonech, psychologii a ekonomii. Koncem roku 2020 mě však tento člověk zaujal něčím naprosto odlišným. Čti dál nebo si pusť komfortní audio.
SMRT
Principy, které Ray Dalio celý život pozoruje a popisuje ve své knize, mají za cíl pomoci při řešení životních a pracovních situací, které se v cyklech obdobně opakují. Měly by znatelně ulehčit zdolávání překážek.
Ray má nadání pozorovat sebe a své okolí. Díky tomu dokáže instinktivně aplikovat vhodná řešení lidských problémů. Četba v cizím jazyce to není jednoduchá. Z tohoto důvodu vyšlo video Principy k úspěchu od Raye Dalia (doporučuji!).
V prosinci 2020, kdy většina z nás řešila starosti okolo Vánoc a světové pandemie, byl Ray postaven před skutečnou zkoušku psychické odolnosti. Musel se vyrovnat se ztrátou svého 42letého syna, který zemřel na následky autonehody.
Proč mě tento moment, který bych nepřál zažít nikomu na světě, tolik zaujal?
Ray s odstupem času tuto krizovou situaci popisuje na svém LinkedIn. Uznává, že jsou chvíle, kdy nám jsou jakékoliv naučené principy k ničemu. Přesto si zapisuje nejen své úvahy, ale i perspektivy lidí okolo něj. V hlavě se z nich později snaží vypracovat další použitelné principy. Nové principy v tento moment pochopitelně není schopen sdílet. Neřekl bych, že to dělá kvůli publicitě. Spíše kvůli zdravému přesvědčení, že to jednou může pomoci někomu dalšímu v podobné situaci.
BOLEST + SEBEREFLEXE = RŮST
Po oznámení tragické smrti syna, se v Rayovi začalo bít emoční a intelektuální já. Můžeme mít zpracovaný neotřesitelný plán, jak konkrétní situaci zvládnout, přesto se občasné improvizaci nevyhneme. Některé věci, včetně ztráty blízkého člověka, si zkrátka sami nechceme připustit.
Jak sám Ray později zmínil: “Během 40 let zkušeností ve společnosti s 1 500 lidmi, jsem si s mnohými prošel proces vyrovnání se se smrtí blízkého člověka. Ovlivnilo to mé názory a mou perspektivu. Ani tyto zkušenosti mě však na tuto událost nakonec nepřipravily. Naučil jsem se jednu zásadu. Neexistuje jeden jediný správný přístup. Každý musí smrt milovaného člověka řešit způsobem sobě vlastním.”
REAKCE
Racionálně smýšlející Ray nakonec přešel k řešení, že svůj zármutek nejprve procítí emočně a až později jej racionálně zpracuje. Sedl si s nejbližšími a společně začali probírat minulost, přítomnost i budoucnost. Hodně mluvili, a to hodně pomohlo. Hlavním tématem byl pochopitelně jejich zesnulý příbuzný. Jejich vzpomínky na něj, které zpočátku vyvolávaly slzy, však později přešly až k přirozenému smíchu. Od minulosti, lítosti a nezodpovězených otázek, se konverzace postupně přesměrovala na řešení budoucnosti. Zaměřili se na to, co by pro zesnulého ještě mohli udělat. Ray a jeho rodina se rozhodla využít lekce, kterou je život právě učí, co nejlépe. Uvědomili si, že na jejich situaci není nic jedinečného.
Tolik lidí na světě prošlo, nebo právě teď prochází podobně bolestivou zkušeností...
Celé rodině v krizi velmi pomohlo, že mají přátele z tolika odlišných kultur a koutů světa. Tito lidé nahlížejí na věci odlišně – včetně taoistické, buddhistické, křesťansko-židovské a islámské filozofie. Přestože sdílejí odlišné hodnoty i pohledy na zesnulého syna, což mimochodem také velmi pomáhá jeho psychice, většina názorů nakonec vede ke společnému činiteli, na základě, kterého je možné jednat:
- Přestat se litovat a zaměřit se na budoucnost.
- Jak dostát přáním zesnulého a efektivně se s krizí vypořádat?
SEBEREFLEXE
Pozůstalí uvnitř pochopitelně stále pociťují bolestivé prázdno. Pravděpodobně ještě nějakou dobu budou a některé to nikdy nepřestane bolet. Přesto všechno spolu zároveň prožívají i radosti. Chodí na místa, kam chodil jejich zesnulý příbuzný, koukají se společně na komedie, které měl rád. Vzpomínají na něj a společně se smějí. Ray si dle svých slov uvědomil relativní důležitost věcí. Tato zkušenost je pro člověka velmi bolestivá. Přestože je v pokročilém věku, i tak ho tato bolestivá zkušenost mnohé naučí. Tato krize prý Rayovi pomohla ještě více podporovat své okolí. To zmírnilo jeho bolest, a v rámci možností, zvýšil svou produktivitu. Nyní se po této otřesné zkušenosti chystá k návratu do svého pracovního “standardu”.
CO SI Z TÉTO ZKUŠENOSTI ODNÉST?
- Z výše zmíněného vyplývá, že jakékoliv principy, rady a návody jsou nám k ničemu, jestliže nejsme sami schopni upravit je na míru pro svou osobnost.
- Sebe musíme lépe poznat, a postoj si později můžeme zvolit.
- Na nahodilé situace však již můžeme pouze reagovat, nebo je trpělivě nechat odeznít v čase.
- Pomáhat a podporovat své okolí v krizi není oběť.
TOGETHER STRONGER FOREVER