Změna je život
Je to asi týden, kdy neuplynul den, abych se hned několikrát při různých příležitostech naposledy před hodinou při telefonátu nesetkala se slovem „změna“. Ač jsem sama dříve ke změnám měla poměrně komplikovaný postoj a byla jsem z každé blížící se změny ve velkém přemýšlením, jestli do toho jít či nejít? Nebo, co mi to přinese a co mi to naopak vezme? Tak jednoho krásného dne nastal zkrátka čas na pořádnou transformaci. Na jednom školení, které bylo na téma: Změny v našem životě, jsem se rozhodla napsat na toto téma pár řádků.
Hlavním účelem tohoto školení bylo najít způsob, jak překonat či nejlépe předejít odporu ke změnám, které právě musíme řešit. Změny jsou něčím, co ve většině z nás vyvolává zmatek, jelikož většinou nesou něco, s čím jsme se nesetkali, setkali jen velmi letmo, nebo se tomu dosud úspěšně vyhýbali.
Proč odpor? Protože máme strach. Strach nám dává jasný pokyn na změnu v našem životě radši přijmout „ne.“ A tak utíkáme, vyhýbáme se, vymlouváme se, bráníme se, a ne jednou k této obraně použijeme ostré lokty. Vždyť se přece říká: Nejlepší obrana je útok. A to vše i zcela automaticky a podvědomě. Je paradoxní, že spousta lidí se krčí mezi stěnami své komfortní zóny, která však svůj komfort dávno ztratila, nebo (troufám si tvrdit) ho nikdy vlastně ani neměla. A tak jsou naše lokty stokrát otlučené, naše záda shrbená a naše srdce nenaplněné. Přestože každá změna se nemusí jevit jako změna k lepšímu, a dokonce jsou změny, které naším životem pořádně zamávají a způsobí nám nejeden šrám. On sám, tedy život se beze změn neobejde. Změny jsou pomyslným rozcestníkem, a náš osobní rozvoj je bez nich nemožný.
Změna nám může přinést něco fantastického, zcela novou svěžest do našeho života, nové poznání, nový prostor a mnoho dalšího. Těžko jde zajistit, aby za nás změnu absolvoval někdo jiný, nebo ji vyřešila nějaká aplikace, ale o to přece jde. Umět se sami za sebe rozhodnout, být zodpovědným za svá rozhodnutí, svůj život a nakonec si vychutnat to, že jsme něco zvládli. Vidět a ocenit i dílčí úspěchy, ale také neúspěchy, které v konečném důsledku vždy mají nějaký vyšší význam, něco nás mají a mohou naučit, i to je projev naší osobní moudrosti a uvědomění si toho, že se vyvíjíme. Je dobré myslet na to, že odhodláním a tím, že zkrátka něco zkusíme, někam se vydáme a někam dojdeme, zároveň onu komfortní zónu rozšiřujeme, dáváme jí mnohem více prostoru, vzduchu a možností. Možností, které se změnily z původní hrozby v příležitost a ponaučení. Váháte-li, nevíte-li kudy kam, dejte prostor tomu, aby k Vám přišel ten správný impulz. Nevzdávejte se a nebraňte se. Sledujte, které situace se neustále opakují a doslova Vámi třesou. V těch okamžicích Váš život volá po tom, abyste udělali změnu, protože dovolím si znovu uvést báječné přísloví: Okolnosti nás nedefinují, ale odhalují.
Na závěr si přeji, abyste něco věděli. I přesto, že jste třeba dosud tápali, utápěli se v zlosti, sebelítosti, nebo se vymlouvali na různé okolnosti, či lidi, několikrát upadli, a nechtělo se vám vstát, promarnili nějaký čas, nebo spoustu času, vždy je ta správná chvíle udělat věci jinak. Netrestejte se hněvem nebo výčitkami, raději se oceňte za to, že jste se rozhodli myslet jinak, reagovat jinak, dělat věci jinak, žít jinak a lépe.
Rozloučím se, s vámi jedním moudrým citátem: „Jakmile se rozhodneš vydat na cestu, cesta se začne objevovat.“ Přeji vám hodně štěstí.